Jak lze řešit nenadálou situaci, kdy škola není v provozu v důsledku živelní pohromy (povodně)? Zajímají mě pracovněprávní souvislosti – řešením vůči žákům si poradím. Děkuji za odpověď.
18.05.2010 - přečteno 4383x
V souvislosti s živelní událostí, jakou je např. povodeň, mohou z pohledu pracovněprávních vztahů nastat následující čtyři situace:
1. Zaměstnanec se následkem povodně nedostane do práce v důsledku nepředvídaného přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků.
Tento případ řeší bod 3. přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
Pokud v takovém případě nemohl zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem, přísluší mu po dobu nezbytně nutnou pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.
Náhradu mzdy nebo platu za tuto dobu lze poskytnout pouze v případě, stanoví-li tak kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
V jednom z těchto dokumentů proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance podle ustanovení přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., bod 3 přílohy, se stanoví nárok zaměstnance na pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku, a to na nezbytně nutnou dobu.“
2. Zaměstnanec se v důsledku živelní pohromy – povodní nemůže dostavit na pracoviště (např. v důsledku evakuace apod.).
Tuto situaci pracovněprávní předpisy sice výslovně neřeší, zaměstnavatelé by však měli nepřítomnost zaměstnanců na pracovišti omluvit, a to s ohledem na skutečnost, že ze strany zaměstnance nejde o zaviněné jednání.
Náhradu mzdy nebo platu lze poskytnout pouze v případě, stanoví-li tak kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
V jednom z těchto dokumentů proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě, že se zaměstnanec nemůže dostavit do práce v důsledku živelní události z jiného důvodu, než je nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, náleží m nárok na pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku, a to na nezbytně nutnou dobu.“
3. Zaměstnanec se dostaví na pracoviště, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci podle pracovní smlouvy, z důvodu přerušení práce způsobené živelní událostí.
V tomto případě lze postupovat podle § 207 písm. b) zákoníku práce, který stanoví, že nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60% průměrného výdělku.
V uvedeném případě náhrada mzdy nebo platu přísluší jen tehdy, pokud zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci.
V této souvislosti je třeba uvést, že na rozdíl od živelní události, k jejímuž odvrácení nebo ke zmírnění jejích důsledků může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci na dobu nezbytné potřeby, i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil (41 odst. 4 ZP), v případě prostoje nebo přerušení práce v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů lze zaměstnance převést na jinou práci, jen souhlasí-li s tím (41 odst. 5 ZP).
V případě, že podle § 41 odst.4 zákoníku práce zaměstnavatel převedl zaměstnance na jinou práci, než která byla sjednána, jestliže je to třeba k odvrácení mimořádné události, živelné události, nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejích bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu, nebo v případě, že podle § 41 odst. 5 zákoníku práce zaměstnavatel převedl zaměstnance na jinou práci, protože nemůže konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší zaměstnanci podle § 139 odst. 1 písm. c) a d) zákoníku práce za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, který dosahoval před převedením.
V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 207, písm. b) zákoníku práce, náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.“
4. Zaměstnanec nenastoupí do práce z důvodu, že poskytuje osobní pomoc z důvodu živelní události
V tomto případě se jedná o tzv. překážku v práci z důvodu obecného zájmu – výkon občanské povinnosti podle ustanovení § 202 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je podle § 200 zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Zaměstnavatel se může dohodnout o náhradě mzdy v individuálních případech, či tak může být stanoveno kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem
V jednom z těchto dokumentů proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu – výkon občanské povinnosti podle ustanovení § 202 zákoníku práce, se stanoví nárok zaměstnance na pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku, a to na nezbytně nutnou dobu.“
V souvislosti s živelní událostí, jakou je např. povodeň, mohou z pohledu pracovněprávních vztahů nastat následující čtyři situace:
1. Zaměstnanec se následkem povodně nedostane do práce v důsledku nepředvídaného přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků.
Tento případ řeší bod 3. přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
Pokud v takovém případě nemohl zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem, přísluší mu po dobu nezbytně nutnou pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.
Náhradu mzdy nebo platu za tuto dobu lze poskytnout pouze v případě, stanoví-li tak kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
V jednom z těchto dokumentů proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance podle ustanovení přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., bod 3 přílohy, se stanoví nárok zaměstnance na pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku, a to na nezbytně nutnou dobu.“
2. Zaměstnanec se v důsledku živelní pohromy – povodní nemůže dostavit na pracoviště (např. v důsledku evakuace apod.).
Tuto situaci pracovněprávní předpisy sice výslovně neřeší, zaměstnavatelé by však měli nepřítomnost zaměstnanců na pracovišti omluvit, a to s ohledem na skutečnost, že ze strany zaměstnance nejde o zaviněné jednání.
Náhradu mzdy nebo platu lze poskytnout pouze v případě, stanoví-li tak kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
V jednom z těchto dokumentů proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě, že se zaměstnanec nemůže dostavit do práce v důsledku živelní události z jiného důvodu, než je nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, náleží m nárok na pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku, a to na nezbytně nutnou dobu.“
3. Zaměstnanec se dostaví na pracoviště, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci podle pracovní smlouvy, z důvodu přerušení práce způsobené živelní událostí.
V tomto případě lze postupovat podle § 207 písm. b) zákoníku práce, který stanoví, že nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60% průměrného výdělku.
V uvedeném případě náhrada mzdy nebo platu přísluší jen tehdy, pokud zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci.
V této souvislosti je třeba uvést, že na rozdíl od živelní události, k jejímuž odvrácení nebo ke zmírnění jejích důsledků může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci na dobu nezbytné potřeby, i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil (41 odst. 4 ZP), v případě prostoje nebo přerušení práce v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů lze zaměstnance převést na jinou práci, jen souhlasí-li s tím (41 odst. 5 ZP).
V případě, že podle § 41 odst.4 zákoníku práce zaměstnavatel převedl zaměstnance na jinou práci, než která byla sjednána, jestliže je to třeba k odvrácení mimořádné události, živelné události, nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejích bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu, nebo v případě, že podle § 41 odst. 5 zákoníku práce zaměstnavatel převedl zaměstnance na jinou práci, protože nemůže konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší zaměstnanci podle § 139 odst. 1 písm. c) a d) zákoníku práce za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, který dosahoval před převedením.
V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 207, písm. b) zákoníku práce, náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.“
4. Zaměstnanec nenastoupí do práce z důvodu, že poskytuje osobní pomoc z důvodu živelní události
V tomto případě se jedná o tzv. překážku v práci z důvodu obecného zájmu – výkon občanské povinnosti podle ustanovení § 202 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je podle § 200 zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Zaměstnavatel se může dohodnout o náhradě mzdy v individuálních případech, či tak může být stanoveno kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem
V jednom z těchto dokumentů proto doporučujeme doplnit tento text: „V případě překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu – výkon občanské povinnosti podle ustanovení § 202 zákoníku práce, se stanoví nárok zaměstnance na pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku, a to na nezbytně nutnou dobu.“
X – PERT CONSULT - JUDr. PhDr. Jiří Valenta - tel.: 602269040 - 